Trenér roku Vajčner: Je to největší ocenění

Obrovské ocenění se dostalo na začátku roku trenérovi 1. FC Slovácko Stanislavu Vajčnerovi. Na pražském Žofíně totiž převzal cenu Trenér mládeže za rok 2011.

Fotbal je celý jeho život a jenom těžko bychom hledali v akademii fotbalového Slovácka kouče, který má větší zkušenosti a životní nadhled. Jednašedesátiletý lodivod, který se svou povahou řadí spíš ke klidnějším trenérům, si cenu náležitě užívá.

„Mohu říct, že to bylo moje největší ocenění, které jsem kdy dostal a které jsem asi vůbec mohl dostat. Velice si toho vážím a jsem za to nesmírně rád. Mimo této ceny jsem byl před několika lety vyhodnocen jako nejlepší trenér okresu Hodonín, ale to bylo v jiných podmínkách a jiné kategorii. V Praze to bylo úplně něco jiného. Celá akce byla velmi důstojná a ze strany svazu bezvadně připravená. Všechno šlo ráz na ráz. Slavnostní večer měl spád, každý měl na stoličce svoje jméno. Vyhodnocení probíhalo po kategoriích, potom přišlo na řadu společné foto a tak dál,“ chválil organizaci zkušený stratég, pro kterého nebyla pozvánka do Prahy žádným bleskem z čistého nebe. „O nominaci jsem věděl z krajského svazu, jestli budu mezi nejlepšími, to jsem ale netušil. Dozvěděl jsem se to o něco později z dostupných kruhů. Mám na svazu kamarády, kteří působí v komisích mládeže,“ pousmál se.

Oceněni byli nejlepší tři trenéři mládeže bez udání pořadí. Na slavnostním galavečeru se postavil vedle takové ikony českého fotbalu, jako je současný generální sportovní manažer pražské Sparty Jaroslav Hřebík, třetím do party byl kouč libereckého dorostu Jiří Štol. Na slavnostním vyhlášení se představila téměř celá první garnitura českého fotbalu. „Byly tam všechny nejvýznamnější osobnosti naší kopané včetně předsedy fotbalové asociace pana Pelty, trenéra reprezentace Bílka a spousty dalších bývalých vynikajících fotbalistů. „Akce měla po všech stránkách vynikající úroveň,“ poznamenal úspěšný trenér na adresu slanostního večera, který v historickém sále žofínského paláce sledovalo na šest stovek pozvaných hostů.

Pokud půjdeme do historie trenérského řemesla Stanislava Vajčnera, zjistíme, že šel po úplně opačné straně fotbalového žebříku než drtivá většina jeho kolegů. Začínal totiž koučovat na regionální úrovni mužské mančafty a skončil u mládeže. V akademii fotbalového Slovácka působí už dvanáctým rokem. Z předešlých zkušeností dobře ví, že tlak na trenéry je v každé soutěži.

Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku