Rekordman Petržela po náloži Spartě: Rozhodla touha. Vrby mi bylo líto

Byl to jeho den. Milan Petržela (38) dosáhl vysněné mety, stal se hráčem s nejvíce starty v nejvyšší soutěži. Před utkáním mu z velkoplošné obrazovky gratulovala i jeho dcera, popřála mu vítězství nad Spartou. Všechno klaplo, domů se jí vrátil šťastný a hrdý táta. „Nemělo to žádnou chybu,“ líčil záložník vítězného Slovácka.

Co Slovácko a útok na titul?
„Jsme v klidu, nohama na zemi. Nedáváme si na sebe žádný velký tlak. Je příjemné, že jsme nahoře. Cítíme, že můžeme hrát s každým. Minulá sezona nám ukázala, že se nemusíme nikoho bát. Jsme tady výborná parta, máme silný kádr. Všichni chceme vyhrávat.“

Sparťanského kouče Pavla Vrbu velmi dobře znáte. Nebylo vám ho až líto?
„Bylo mi ho líto. Po utkání jsme se bavili. Vím, jak strašně nese, když prohraje. Je z toho špatný. Má rád vítězství. Kór ve Spartě musíte furt vyhrávat, jste pod tlakem. Určitě se tam budou touto porážkou zabývat. Nemá teď lehké období. Ale on je tak oťukaný, že se s tím porve.“

Co rozhodlo zápas?
„Touha. Jezdili jsme po zadku, jak se říká. Šli jsme za tím. Kdežto Sparta mi nepřišla nějak moc nebezpečná. Ani neměla větší šanci. Začátek byl z naší strany takový vlažný, ale celkově to bylo velmi vydařené utkání. Dali jsme první gól a do poločasu ještě druhý. To jsme neočekávali. Po brance na 3:0 jsme to docela dobře dohráli. Jsme všichni strašně spokojení. Jak jsem si to představoval, tak to dopadlo. Bral bych i vítězství 1:0.“

Prý byl na utkání David Limberský a dokonce si koupil ve fanshopu tričko s vaší jmenovkou.
„Jo, přijel za mnou s klukama z Plzně. Ta trička si koupili všichni. I pro ně to je památka. Jsem rád, že nám přinesli štěstí.“

Jak jste vnímal aplaus fanoušků, když jste střídal?
„Je to příjemné, krásné. Slyšel jsem své jméno celý zápas. Jsem strašně rád, že se do toho fanoušci opřeli a prožili to se mnou. Viděl jsem i to choreo. Moc pěkné…Za to, že přišli, si zasloužili takový výsledek. Strašně jim děkuju. Je vidět, že nám fandí a stojí za námi. Dres si určitě schovám na památku.“

Viděl jste na velkoplošné obrazovce gratulace kamarádů, známých a také vaší dcery?
„Zrovna mi předával cenu, takže jsem neměl čas se tam dívat. To mě trošku mrzí. Ale nechám si to poslat a podívám se doma. Kluci říkali, že z toho byli dojatí. O tom, že tam mluvila i dcera, jsem neměl ani potuchy.“

Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku