Report I & II

Velmi rozpačitá nálada vládla ve včerejší noci na Slovácku. Po remíze s Třincem se dočkali fanoušci Slovácka již třetí bezbrankové remízy. Po famózním startu, kdy tým získal ze dvou zápasů šest bodů, přišly na řadu tři remízy. Navíc bezbrankové. Na druhou stranu Miro Filipko si připsal pátou nulu v řadě.

Výběru trenéra Mazury se jistě nedá upřít snaha, ale chybí štěstí v zakončení, protože jak v zápase s Duklou, tak i včera s Třincem si hráči vytvořili několik 100% šancí.

Větším zklamáním jak samotný výsledek byl včera výkon kotle. Je známá skutečnost, že výkon kotle roste s výkonem týmu, ale nemělo by to být snad naopak? Zatím co v zápase s Duklou Praha byl kotel v neustálé permanenci, tak včera to bylo hodně hluché a místy to vypadalo, že se snad hraje nějaký přátelák či co.

Nevím, jestli na kotel dolehla jarní únava, nebo se z kotle stává seznamka, protože včera při pohledu do kotle člověk zjistil, že B3 je plná čehosi, co nemá s fanouškama nic společného. Ale i tak by měl být support intenzivnější.

Pokud má někdo nápad, jak kotel „restaurovat“ tak sem s tím. Za rok je to 15 zápasů doma a proto by se mělo vždy valit naplno. Pokud je ale někdo otráven z neproměňování šancí tak, že není schopný podpory, tak ať jde raději na tribunu „C“

Je sice fajn, že kotel poslední dobou vypadá opticky velmi dobře, ale ať je tam těch hlav raději polovička, která bude fandit, než plno vandráků, kteří ten zdravý základ jenom znechucují.
Fanouškovské video tenkrát nebudeme, protože není co…

Autor: Mr.Fulham

Trapas jednoho slunečného odpoledne…

Venku je 20°C a já valím na fotbal s vidinou pěkné hry a víc než přijatelného výsledku. Nech je Barack Obama v Praze, padá vláda nebo se válčí, dnes hraje Slovácko a o to tu jde. (Nebo ne?!)

Lidi chodí do ochozů, ale málo… ještě 10 minut… A už je 17,00. A furt málo lidí. What´s up?

Zápas červených proti bílým začíná. Holub spaluje šanci života a dvakrát nastřelí břevno, kotel povzbuzuje spíše průměrně. Nudný první pološas končí.

Začíná druhá půlka, kotel spí do šedesáté minuty, z vrchní části se ozývají tupé výkřiky „Kurva hrajte!“, mám chuť otočit se nahoru a zařvat: „Tak kurva fanděme!“ Podpora jde dolů, nemá to šmrnc, nemá to nic. Kopeme 4 rohy, další 4 standartky, poté nám rozhodčí zapíská faul a my jako ovečky křičíme: „Zahoď píšťalku…“.

Gól nikde, support nikde, blbé výkřiky gradují, teplota padá a moje nálada je už skoro na dně.

Jak můžeme chtět po hráčích, aby dali gól, když sami nedokážeme pořádně fandit?

První si najděme své chyby a pak hledejme ty cizí.

Upřímně doufám, že kolaps dubnového odpoledne byl jen špatným vtipem a výjimkou…

Autor: Babu

Zdroj: