1.FC Slovácko si v uplynulé sezóně sáhlo na fotbalový Olymp. Zopakovaným čtvrtým místem a ziskem poháru splnil klub majitele 1.FC Slovácko Zdeňka Zemka touhu fanoušků mnoha generací, o které se jim možná ani nesnilo.
Když jsme spolu mluvili před rokem po historickém zisku čtvrtého místa a postupu do kvalifikace o evropské poháry, řekl jste, že Slovácko ještě vrcholu nedosáhlo. V té chvíli se určitě spousta fanoušků v duchu pousmála. Kde jste tehdy bral své přesvědčení?
Sleduji fotbal v celé Evropě a všiml jsem si, že v sousedním Rakousku dokáží narušit hegemonii vídeňských klubů i klubů z větších měst také kluby, jako je například Wolsfberg. Ten se dokázal v sezóně 2020/2021 probojovat do Evropské ligy a postoupit dokonce do jarního play off. A Wolfsberg je město, které je zhruba stejně velké jako Uh. Hradiště. Navíc my reprezentujeme celý region Slovácka, tak proč by to nemohlo jít i u nás. Dali jsme prostor výbornému trenérovi Svědíkovi a jeho realizačnímu týmu, sedla si i hráčská kabina. Celý klub včetně vedení jel na jedné vlně. Přestože jsme museli řešit nějaké problémy, které se v cestě vždycky objeví, tak touha získat trofej a zapsat se do historie všechny semkla.
Je tedy Slovácko v současné chvíli opravdu na vrcholu a jde vůbec v podmínkách regionálního klubu dosáhnout více?
Skutečně jsme si sáhli na vrchol, ale musíme udělat všechno pro to, aby to nebylo jen sáhnutí si na vrchol, ale v horních patrech se i udržet. Nemůžeme si říci: Už jsme vrchol dosáhli a teď můžeme padat dolů. Před pár lety bych podobný úspěch skutečně vnímal jako nereálný. Přestože to navenek momentálně nevypadá, tak se nám daří rozšiřovat základnu partnerů a když nám vyjdou jen z části záměry, které máme rozjednané, tak bude klub mnohem stabilnější a na vyšší pozici než doposud. Nechceme usnout na vavřínech, což se stalo třeba některým jiným klubům, které získaly ekonomické zajištění a přitom ztratily sportovní motivaci.
Tématem mezi fanoušky jsou příchody i odchody hráčů. Mohou se fanoušci těšit na další nové tváře?
To je v kompetenci sportovního vedení klubu. Myslím, že postavíme kádr týmu, který bude konkurenceschopný nejen v naší lize. Osobně mě mrzí útěk Cicilii, který zřejmě po příchodu Kozáka neskousl tlak konkurence. Na druhou stranu může dostat více prostoru mladý Vecheta a jsem přesvědčený, že tandem Kozák - Vecheta bude hodně nebezpečný. Já mám ale obrovskou radost i z dalších úspěchů klubu.
Povídejte, ze kterých?
Třeba ženy hrají už podruhé za sebou Ligu mistryň a letos mohou zúročit své zkušenosti z loňska. Jsou neskutečně skromné, přitom na hřišti nechávají vždy srdce. Ženský fotbal u nás nemá takovou podporu jak jinde v Evropě, ale co není, může být. Přitom my je podporujeme od našeho příchodu do fotbalu. Soupeři, kteří jim byli vylosování do prvního kvalifikačního kola (Minsk, Brendaiblik, Trondheim), nejsou nad jejich síly a já jsem jim slíbil, že je přijedu podpořit. Doufám, že se mně cestu do Norska podaří skloubit s pracovním programem. Jsem hrdý na to, že můžeme říci: Oba naše vrcholné týmy hrají evropské soutěže. To mohou říci už jen pražská S.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|