Svědík: Postup je pro tak malý klub úžasný úspěch. Hodily by se ještě dvě posily

Že je šťastný, nedával příliš najevo, buďte si ale jistí, že uvnitř se tetelil blahem. Jak by také ne, když se fotbalisté Slovácka poprvé v historii předvedou ve skupinové fázi evropských pohárů. Postup do Konferenční ligy jistil soubor trenéra Martina Svědíka vítězstvím ve Stockoholmu poměrem 1:0.

Celkově zdolal švédské AIK jasně 4:0 a v pátek od půl třetí odpoledne už může v klidu v Uherském Hradišti sledovat, koho jim Vladimír Šmicer vylosuje z osudí 32 týmů.

„ Jsem hrdý, co mužstvo dokázalo. Hlavně v posledních dvou letech. Měli jsme před sezonou metu a tou byl postup do skupiny Konferenční ligy. Je úžasné, že pro takhle malé město, pro tak rodinný klub se to podařilo. Jsem na to patřičně pyšný. Na kluky, jak se dokázali za tu dobu vypracovat. Myslím, že si to uvědomíme až s odstupem času,“ povídal Svědík na tiskové konferenci pár minut po postupu.

Pro klub je to největší úspěch. Co pro vás jako trenéra?
Když se podívám, za jaké situace jsem přišel do Slovácka, je to stejné. V pohárové Evropě netrénujete každý den. Kór s takovým klubem. Mužstva jako Slavia, Sparta, Plzeň to mají v plánu každou sezonu. Tady to zažíváme všichni poprvé. Jsme na stejné lodi, tedy pokud nepočítám zkušené kluky jako Milana Petrželu, Michala Kadlece, kteří si tím prošli. O to je to hezčí. Je to premiéra. Ale mám jednu nevýhodu. Neumím si ten úspěch užít, vychutnat. Zvlášť, když teď jdou zápasy tak rychle za sebou. Musím to v sobě hodně držet. Nejvíce si to užiji se svojí rodinou. Ale jsem nesmírně šťastný.

AIK jste porazili v obou duelech, ve Stockholmu to ale bylo mnohem těžší než doma, že?
Byl to jiný zápas než v Hradišti. Hlavní příčinou bylo, že jsme tak nedrželi balon. Měli jsme hodně ztrát. Na začátku to bylo neurovnané oboustranně. Ojedinělé šance se rodily ze standardních situací, nebo po odražených balonech. Nás celý zápas držel Filip Nguyen. Když jsme někoho pustili, střely vyřešil. Jak jsme nedrželi balon, některým hráčům docházely síly. Možná to bylo dané složitým přejezdem. Proto jsme prostřídali už v 60. minutě čtyři hráče. Neslo to svoje ovoce, dotáhli jsme jednu brejkovou situaci a pak už jsem věřil, že utkání dovedeme do vítězného konce.

Přiletěli jsme s velkým zpožděním pozdě večer. Stadion jsme si prohlédli až v den zápasu. Jak jste s mužstvem mezitím pracoval?
Chtěli jsme se soustředit jen na fotbal. Situaci jsme brali, jaká je. Nedalo se nic dělat. Samozřejmě to nebylo ideální. Ale chtěl bych dementovat zprávy, že jsem byl mrzutý. Naopak jsem držel pozitivní náladu, aby by byl tým koncentrovaný a tohle nebral jako berličku k našemu výkonu.

Co brzký ranní ohňostroj domácích fanoušků pod okny vašich hotelových pokojů. Ten vás nevykolejil?
To beru jako humornou vložku. Více bych smekl před fanoušky, jakou vytvořili atmosféru. Ale byl bych rád, aby nás příště nebudili. Nebylo to nic příjemného, možná to patří k místním zvykům.

Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku