*
včera, 09:00
Josef Mucha: Nechceme hrát zanďoura
24.09.2020, čtvrtek, 13:18
MOL CUP: Ve 3. kole poháru s Prostějovem
24.09.2020, čtvrtek, 10:58
Stanislav Hofmann před zápasem na Slávii
Více na fcslovacko.cz
*
24.09.2020
Josef Mucha pred Slavií
20.09.2020
FCS"B"-Jihlava"B" 1:0/0:0/-7.kolo msfl-Belinka 20.9.20
19.09.2020
Slovácká dedina-20 let od postupu do první ligy
18.09.2020
20 let od postupu do ligy
17.09.2020
Jan Kalabiška pred Príbramí
 
Jméno:   Heslo:  
 
*
Registrujte se v mapě fanoušků!
V mapě je celkem 954 fanoušků
*
Poslední články:
07.11.2019, čtvrtek, 08:00
Limitovaná edice mikin FCS JEDEN KRAJ - JEDEN KLUB
17.07.2019, středa, 13:03
Poslední možnost nákupu permanentek do Sektoru B3
14.01.2019, pondělí, 13:01
Do nového roku s novou bundou Sektor B3!
Poslední článek v blogu:
01.04.2018, neděle, 13:44
Slovácko výrazně posiluje...
Poslední video
18.02.2020- Fanoušci v zápase proti Baníku
Poslední fotogalerie
05.02.2016- Fanaticos Cup 2016
*
04.03.2020
Fanoušci v zápase proti Slavii
19.02.2020
Fanoušci v zápase s Baníkem
29.10.2019
Sektor B3 - místo kde stojíme za Slováckem!
07.10.2019
Fanoušci v zápase proti Liberci
06.08.2019
Fanoušci v zápase proti Gottwaldovu

Švancara: Už nepotřebuji mít drahý mercedes

28.08.2010, sobota, 21:09
svancara_velky.jpg

Diváci při jeho technických kouscích vstávají ze sedadel, novináři v sobě při jeho výrocích na tiskových konferencích dusí smích.

Fotbalový bavič Petr Švancara vede druhou sezonou útok prvoligového 1. FC Slovácko a Uherské Hradiště si za tu dobu oblíbil, nejen díky zážitkům na divadelní scéně či folklorním Slavnostem vína.

Podle vašich slov jste jedním z mála fotbalistů, kteří umějí číst a psát. Co tedy čtete a píšete?

Myslel jsem to spíše tak, že nejsem úplně blbej. Čtu hlavně noviny a časopisy, psát umím dobře, i když občas se manželky ptám, jaké i/y mám napsat do smsky. Knížkám jsem ale nikdy neholdoval, spíše si raději pustím film. Potěšitelné je, že ve slovácké kabině se knížky čtou hodně. Je to asi nejsečtělejší mančaft, ve kterém jsem hrál.

Co vaši spoluhráči čtou?

Viděl jsem tam Agátu Christie, hodně se čte Kajínek a hlavně detektivky.


Vy jste příznivcem divadla, dokonce jste si zahrál na hradišťské Malé scéně. Byla to vaše první podobná zkušenost?

Já jsem typ člověka, který rád zkusí všechno. Když mě divadlo oslovilo, neváhal jsem. Dělali jsme srandu pro lidi, hodně jsme povídali a publikum se smálo. Zkušenost dobrá, ale herci říkali, že jejich profese obnáší různé znalosti, kterými nedisponuji. Takže dlouhodobě bych asi hrát nedokázal.

Měl jste něco připravené, nebo jste využil pouze své pohotovosti?

Nemám rád něco nachystaného a jsem takový i na hřišti. Většinou se snažím v dané situaci improvizovat. V divadle je rozhodně vtipnější bezprostřední humor, než ten připravený. A když jdu do televizního studia, tak také nechci dopředu vědět, o čem se budeme bavit, aby to neznělo moc naučeně.

Takže vaše slavné bonmoty a hlášky dáváte z placu?

To jsou věci, které mě zrovna napadnou, sepnou mi v hlavě. Ale dneska už se člověk musí trochu mírnit, některé věci se nedají říkat naostro. Musím mít k životu nějakou pokoru.

Dostali jsme se k analogii fotbal-divadlo. Čím jsou podle vás dnešní fotbalisté? Jsou to spíše sportsmeni, gladiátoři, nebo třeba herci? Čím se cítíte být vy?

Z 95 procent jsou to hlavně vrcholoví sportovci, lidi, kteří každý den sportují a celý týden se připravují na sobotní či nedělní zápas, ve kterém musejí dřinu prodat. A jsou mezi nimi typy, které dokáží lidi strhnout i něčím jiným, než sportovním výkonem. Já jsem byl vždycky zastáncem názoru, že zápas je podobný divadlu. Ale pozor, divadelní srandy se dají dělat pouze v době, kdy už je rozhodnuto o úspěchu. Třeba v minulé sezoně, kdy jsme hráli do posledního kola o záchranu, jsem si nic takového nedovolil.

Mimo fotbal dáváte hodně času médiím a jiným aktivitám, neříkala vám třeba někdy manželka: zas hraješ v divadle místo toho, abys jel s námi na výlet?

Mám dvě malé děti, se kterými se snažím být, co nejvíc to jde. Manželka spíš nadává, že nejsem doma kvůli fotbalu než kvůli divadlu. Trávím totiž v Hradišti docela dost času, máme volno jen jeden den v týdnu. To jsem pochopitelně v Brně, ale jinak každý den dojíždím do Hradiště. Takže jsem převážně na fotbale, ale to žena musí chápat. Je to moje práce.

Jak vypadá váš běžný den? Máte možnost se projít po městě?

Trénujeme hodně dvoufázově, takže jsem převážně na stadionu. Akorát mezi tréninky si zajdu do města na kafe a pak se zase vracím zpátky. Hradiště mám rád, je to menší město s mnoha sympatickými věcmi. Jsou tu vstřícní lidé, kteří se rádi baví o fotbale. Před chvilkou mě třeba zastavil jeden Vietnamec a ptal se mě, jak to vypadá v kabině. Pak se mi líbí, že tu lidé dost jezdí na kole. Zažil jsem tu už hodně věcí, divadlo, fotbal a samozřejmě Slavnosti vína, na kterých jsem loni byl. Líbilo se mně to ani ne tak ze strany alkoholu, jako spíš díky tomu, že se tady lidé umí bavit. Pro mě, panelákového kluka, který vyrůstal ve městě, to bylo něco neskutečného a kdybych mohl, tak tam ještě teďka stojím a tleskám těm lidem, krojům a cimbálovkám. Rád na to vzpomínám a těším se na další ročník.

Za chvilku nastane burčáková sezona…

Burčák si dám, ale všichni víme, jak námi pěkně projede. Takže určitě je dobrý na střeva, ale že bych jej vypil nějak moc, to radši ne. Tak dvakrát dvě deci. Podobně to mám se slivovicí, piji ji jen jednou za čas. Třeba když k nám přijde paní, která nám vydává dresy, že prý to dneska bylo dobré, tak si ťukneme panáka. Ale neholduji tomu. Spíše jsem si oblíbil víno, které si občas s manželkou otevřeme.

Na Slovácku se vám tedy líbí, budete tady pokračovat?

Po sezoně mně končí smlouva, takže uvidíme. Musím bojovat o to, abych si tady udržel smlouvu třeba i na další rok. Ale to záleží na vedení. Na mé straně panuje spokojenost a rád bych tady pokračoval dál. Budu se snažit, abych byl pro tým co nejplatnější, a třeba se vedení rozhodne mi smlouvu prodloužit.

Na adresu slováckých fanoušků padají jen samá pochvalná slova, až už je to trochu monotónní. Dá se jim tedy vůbec něco vytknout?

Tchýně do dneška vzpomíná, jak se v Brně při zápase vysvlékli a tančili zády k hřišti. Nedělají problémy a neperou se. Samozřejmě, že dá někdo někomu bombu, když se dva porvou. Ale to je normální u každé zábavy, v hospodě. K fotbalu to patří. Jinak jsou slušní a když prohráváme, neodvracejí se od nás, což je z našeho hráčského pohledu nejdůležitější. Vidím, že na sobě i pracují a zlepšují se. Těžko jim něco vytýkat. Spíš jim opět musím poděkovat za to, že chodí v takovém počtu.Nenapadá mě nic, snad jen to, že někdy jsou na nás příliš hodní a měli by nám ukázat, že dneska to teda rozhodně nebylo ono. Mí kamarádi z Brna jsou ze slováckých fanoušků nadšení. Když jsem tu začínal, jezdilo jich pět, šest. Teď na každý zápas sháním dvacet lístků. Fotbal, ten není jen představením hráčů, ale i fanoušků. Společně pak vytváříme jakousi show, která nás baví.

Co se vám vybaví, když se řekne Širůch?

(fotbalový stadion ve Starém Městě, kde Švancara dříve působil, pozn. aut.)

Vybaví se mně začátek mojí kariéry ve velkém fotbale. Byl to pro mě rok, kdy jsem dal deset gólů. Pohybovalo se tu mnoho známých jmen, ať je to František Komňacký nebo Miroslav Hlahůlek, kterého teď potkávám jako trenéra mládeže. Vybaví se mi neskutečná tribuna stojících lidí za brankou a vychutnávání pocitu ze vstřeleného gólu. Tenkrát tomu šéfoval pan Valenta nejstarší, s nímž jsem měl výborný vztah. Měl na vzestupu zdejšího fotbalu velkou zásluhu.

Co se od té doby ve vašem životě změnilo?

Změnilo se toho hodně. Mám dvě děti, jsem trošku jiný. Zkušenější. A nejen ve fotbale. Dnes už nepotřebuji mít drahý mercedes. Potřebuji, abych měl kde parkovat.Taky už vím, že můžu pozdravit každého člověka, nejen toho, který se mně pro něco hodí. Býval jsem mistr světa, myslel jsem si, že když mně přišly k výplatě nějaké peníze, tak mně patří všechno. Zřejmě jsem příliš rychle vystřelil do vysokého fotbalu. Naštěstí jsem měl kolem sebe lidi, kteří mně dali jasně najevo, že tak bych se chovat neměl. Teď je na mně vychovat své děti, tak aby z nich také byli dobří lidé.

A dobří fotbalisté.

Uvidíme. Malý je zatím takový grázlík. Je zcela jasné, a od prvního roku nám to s manželkou dávají najevo, že nebudou dětmi, které sedí někde v rohu. Ke sportu je určitě potáhneme, manželka je totiž také vrcholový sportovec. Získala ve street dancu mistra republiky, Evropy i světa, takže má na kontě daleko více profesních úspěchů než já.



Share |
Zdroj: denik.jpg
Jméno Heslo
text
  • slávek - 29.08.2010, neděle, 10:01

    přeju hodně štěstí jak ve Slovácku,tak i v soukromí.

  • RNA - 28.08.2010, sobota, 22:30

    parádní rozhovor, Švanci je borec!

  • JUVE - 28.08.2010, sobota, 22:00

    Proste klasik !!!. Hlavne sa co nejdriv uzdrav potrebujem te hodne !!!. MERCEDES.

pristi
 Další články:
29.08.2010, neděle, 22:37 - Juniorka Slovácka přivezla z Brna vytoužený bod
29.08.2010, neděle, 22:29 - Trápí nás koncovka, přiznal obránce Slovácka Kuncl
29.08.2010, neděle, 22:25 - Domácí soupeře přehráli jednoznačně: Jablonec - Slovácko 3:0
29.08.2010, neděle, 11:59 - Gól měsíce: Hlasujte pro Slovácké zástupce!
28.08.2010, sobota, 11:11 - Byla to největší křivda, říká omilostněný slovácký hříšník Kubáň
* Novější články * * Přidat komentář * * Vytisknout článek * * Odeslat článek * * Starší články
© 2007 Copyright fcslovacko.com & VLTAVA-LABE-PRESS, a.s., iDNES a MF Dnes, Kurýr, Deník Sport a Slovácké noviny.
Všechna práva vyhrazena - publikování nebo šíření obsahu stránek bez písemného souhlasu je zakázáno
FCSlovacko.cz - Fanshop - FanaticosFCS - FCS - ženy
FOTO J.A.M. - Chraňme zeleň! - Úklidovka UH - Zvířecí nebe
přidat k oblíbeným - nastavit jako domovskou stránku
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace