Němčický: Když prohrajeme, tak raději nechodím do města

V uherskohradiš­ťském (dříve staroměstském) klubu je už dlouhých jedenáct let. Marně byste hledali dalšího hráče z kádru Slovácka, který by se přiblížil byť jen polovině doby, kterou strávil v klubu odchovanec kunovického fotbalu Pavel Němčický.

„Zůstal jsem tu už jenom já a Maruška Šabatová. To je paní, která nám vydává prádlo,“ říká před startem jarní části Gambrinus ligy dobře naladěný obránce.

Vy už jste zažil spoustu zimních příprav. Jaká byla ta letošní?

Pořád se běhá (směje se). Mně se to zdá za ty roky pořád stejné. Ne – dělám si srandu, těžko říct, nevím jestli jsme letos naběhali o kilometr víc nebo míň, ale každopádně je to pořád stejná dřina. Každý trenér má svoje metody, ale v globálu je to pořád to samé.

Jaké metody má trenér Mazura? Prozraďte nám něco, co na něj nevíme?

Já nevím, asi že je nejlepší, ne? Musím ho pochválit, abych hrával (směje se). Všechno se to ale odvíjí od výsledků.

Cítíte před prvním jarním kolem nervozitu?

Zatím ne, ale lehká nervozita určitě přijde. Že bych nespával, to se nedá říct. Kdybych se měl stresovat už teď, tak co by bylo těsně před zápasem?

Sledujete pohyby v kádru ostatních ligových klubů a speciálně v Olomouci?

Samozřejmě, přehled mám. Z Olomouce si pravidelně voláme s Petrem Drobiszem (brankář Olomouce – pozn. aut.). Vím, že nás jejich hráči sledovali na soustředění v Turecku, když jsme hráli s korejským klubem.

S Petrem Drobiszem jste dobří kamarádi?

Začal stavět rodinný domek v Kunovicích ve stejné ulici, co bydlím já, takže jsme skoro sousedi.

Za Olomouc v útoku určitě nastoupí Ordoš a Šultes, které také znáte ze Slovácka. Bude to pro vás výhoda?

Těžko říct, každý zápas je úplně jiný. Ale Šultes je prý zraněný. Vím, že když hráli přípravu v Turecku, tak v posledním zápase střídal snad po pěti minutách.

Máte to asi přece jenom o trošku složitější než ostatní hráči. Jste místní a fanoušci vás asi poznávají? Máte s tím problém?

Máte pravdu. Všichni mě znají a když se prohraje, tak se lidem raději vyhýbám a nechodím ani do města. Fanoušci se ptají na cokoliv, ale já s tím nemám žádný problém. Ten zájem o fotbal je tady opravdu velký.

Jak vidíte nové posily do obrany Kuncla s Košútem?

Myslím si, že mají na to, aby se v kádru prosadili. Jsou mladí, perspektivní a konkurence nikdy není na škodu. Určitě budou přínosem.

V lednu přišel do klubu nový sportovní ředitel klubu Miroslav Soukup. Pocítili jste jako hráči nějakou změnu?

Nevím, jestli se něco změnilo. Pro mě se toho moc nezměnilo. Hlavní trenér zůstal stejný a to ostatní jde mimo mě.

Napověděli vám něco o formě mužstva přípravné zápasy?

Je to těžké. Když se prohrává, tak to není ideální a není to dobré ani pro psychiku. To jsme poznali letos, když jsme prohráli asi pět zápasů v řadě. Před třemi lety jsme naopak v přípravě vyhráli všechno a nakonec se sestupovalo. Všechno ukáže až samotná liga, hodně důležitý bude start do soutěže.

Poslední utkání na půdě bratislavskému Slovanu vám vyšlo. Vyhráli jste a vy jste dokonce vstřelil jediný gól zápasu…

To není až tak důležité, raději bych tu branku vyměnil za gól proti Olomouci. V lize jsem se netrefil aspoň tři roky a v přáteláku (chvíli přemýšlí) – to už si také nepamatuji.

Jak byste pozval fanoušky na první zápas v Olomouci?

Myslím si, že fanoušci už musí být netrpěliví, protože ta přestávka byla přece jenom příliš dlouhá. V Olomouci je krásný stadion a je to poměrně blízko. Bude to takové menší derby, snad nás přijede podpořit co nejvíc lidí. Podzim jsme neměli příliš ideální, tak bychom chtěli jaro úspěšně nastartovat právě v Olomouci. Liga je strašně vyrovnaná a bude důležité urvat v prvním zápase alespoň bod.