Když stadionem obíhá mexická vlna, přidám se, přiznává Balaštík

Ochotně popadl šálu prvoligových fotbalistů 1. FC Slovácko a hrdě ji zvedl nad hlavu. „Jsem skoro už jako rowdies," pousmál se hokejový kanonýr extraligových hokejistů Zlína Jaroslav Balaštík. Věřte, že tohle není jen póza, uherskohradišťský patriot má tamní fotbal opravdu rád.

„Když třeba stadionem obíhá mexická vlna, tak se přidávám," přiznal v rozhovoru pro Deník Jaroslav Balaštík, který už pět let čeká na dres od svého fotbalového kamaráda Jana Rajnocha.

Kdy jste byl na fotbale poprvé?
Pamatuji si, že už během studia na střední škole v šestnácti letech jsem chodil na Slováckou Slavii Uherské Hradiště, která tehdy hrávala ligu. Poté i v dobách Synotu, kdy se na Širůchu hrávala druhá liga a poté se v roce 2000 postoupilo do nejvyšší soutěže. A samozřejmě občas jsem šel i v posledních letech už na nový stadion v Uherském Hradišti.

Jaký máte se Slováckem spojený největší zážitek?
Bohužel jsem nebyl na pohárových zápasech Synotu v Intertoto Cupu. Ale pamatuji si, když v roce 1995 Slovácká Slavia Uherské Hradiště postoupila do první ligy, tak hned ve druhém kole přivítala pražskou Spartu ještě na starém stadionu. Tehdy za ni hrával ještě Pavel Nedvěd a Koller s Lokvencem. Tehdy natřískaný stadion viděl remízu 1:1. Tohle byl můj první velký zážitek.

Kdy jste byl na stadionu Miroslava Valenty naposledy?
Jéžiš, tak to už je dlouho. Naposledy v předminulé sezoně. Letos jsem nebyl na domácím zápase ani jednou, protože jsem byl v Mladé Boleslavi a měl jsem to z ruky. Ale byl jsem se podívat na Slovácko, když hráli v Mladé Boleslavi vloni v srpnu a prohráli gólem v 92. minutě 0:1, takže to bylo takové smutné.

Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku