Inženýr Krejčí se pomalu loučí se Slováckem. A řeší, co dál

Příležitostí k loučení s fanoušky Slovácka zřejmě bude pro fotbalového obránce Jiřího Krejčího pondělní domácí duel s Jabloncem. Třiatřicetiletý stoper se do sestavy dostává jen výjimečně, tentokrát však nejspíš dostane příležitost místo vykartovaného Stanislava Hofmanna.

Po konci podzimu mu přitom v klubu vyprší smlouva a na prodloužení kontraktu to nevypadá. „I vzhledem k tomu, že rodina už je v Praze, nebylo pro mě možné podepisovat novou smlouvu,“ vysvětluje odchovanec pražské Sparty.

Dojíždění už má dost. „Není to jen o fotbalové tabulce, spíš o životní spokojenosti. Abych denně necestoval třeba hodinu a půl tam a zpět. Všichni fotbalisté to zažívají, i já jsem od osmnácti let jezdil postupně do Blšan, Jablonce, Mostu, Příbrami, Jihlavy, teď do Hradiště. Navíc tam bylo i zahraničí,“ připomíná Krejčí angažmá v řeckém Iraklisu Soluň, rumunském Temešváru a maďarské Pécsi. „Už bych si zasloužil angažmá v Praze, kde určité možnosti jsou. Smysl by asi dávala i třetí liga,“ uvažuje.

Přiznává totiž, že svou pozornost stále více upíná na život po kariéře. „Chtěl bych i zůstat u fotbalu, funkcionařiny, současně mám ale rozjeté nějaké své byznysy. Spíš si nechám nějaký čas na rozmyšlenou. Až se objeví nějaká věc, která mi bude dávat smysl, tak do toho půjdu.“

Zmíněným vlastním podnikáním má přitom Krejčí našlápnuto slušně. „Baví mě nemovitosti, během kariéry jsem nějaké nakoupil, tak mám firmu na krátkodobé pronájmy v Praze. Ale samozřejmě vnímám, že je nyní v určitých částech Prahy proti pronájmům špatná nálada, může se to zvrtnout jiným směrem,“ tuší.

Současné podnikání bere i jako velkou životní školu. „Očekávám, že nějaký zásadní krok v mém životě přijde. A já už budu vědět co a jak. Máme například nějaké zaměstnance, tak se učím jednání s lidmi, aby byli neustále motivovaní. Často přitom ani tolik nejde o peníze, lidé spíš chtějí slyšet uznání, že to dělají dobře,“ zjišťuje.

Při angažmá v Jablonci také Krejčí vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde získal inženýrský titul v oboru podnikové a informační technologie.

„Tím, že jsem už několik let mimo tento obor, posunuly se informační technologie někam jinam. Ale cítím, že na ten obor mám talent a baví mě. Moje kariéra by se mohla odvíjet také tímto směrem,“ uvažuje Krejčí. „Představit bych si dovedl i analýzu dat ve fotbale, tam tuším velký potenciál. Myslím, že jako člověk s dlouhými zkušenostmi s fotbalem, který současně rozumí informačním systémům, bych dokázal data, která už kamery umí generovat, interpretovat lépe než jen čistě ajťák,“ doplnil.

V posledních dnech Krejčí především analyzoval hru Jablonce, kde před více než deseti lety působil - s aktuálně čtvrtým týmem ligové tabulky se průběžně sedmé Slovácko střetne v pondělí.

Urostlý obránce počítá s tím, že Severočeši prověří fungování defenzivy více než před měsícem Opava, kdy si Krejčí při výhře 4:0 připsal zatím jediný podzimní start v základní sestavě.

„Počítám s tím, připravuju se na to v hlavě už týden. Řekl jsem si, že musím udělat maximum pro to, abychom vzadu udrželi nulu. Viděl jsem nějaké šoty utkání, Jablonec sleduju, vím, co nás čeká,“ poznamenal. „Vnímám, že v Jablonci pořád mají stejný hlad po úspěchu. Teď je to samozřejmě trochu jiné tím, že pan Pelta (majitel klubu) není v úplně komfortní situaci, ale pořád se drží na špici ligy. Přestože se museli vypořádat s nějakými odchody, pořád hrají dobrý fotbal, dynamický, nepříjemný, s rychlostními typy hráčů.“

Jak se vlastně Krejčí, který má na svém kontě 261 ligových startů, srovnal s rolí zaskakujícího hráče, která mu v posledních měsících patří? „Tím, že mi v zimě končí smlouva a stoperská dvojice hraje velmi dobře, jsem už v létě věděl, jaká bude moje pozice. Bojoval jsem o to, abych ještě chodil na lavičku a vzhledem k dlouhodobým i krátkodobým zraněním se to vykrystalizovalo, že jsem byl volbou číslo jedna na lavičce já. Je potřeba svou roli přijmout, je taky potřebná. Hlavně člověk nesmí dělat nějaké rozbroje, nadávat a kopat kolem sebe, to ničemu neprospěje.“