Došek: Já a Ibrahimovič? Máme jen stejný nos

Útočník Slovácka se bránil srovnání s hvězdou AC Milán Ibrahimovičem. Máme jen stejný nos - říkal

Zatímco na jaře se v Teplicích dostal na hřiště jen výjimečně, po přestupu do Slovácka zažívá Libor Došek báječný fotbalový podzim a stává se největší personou mužstva. Dvoumetrový forvard je téměř v každém zápase postrachem obránců soupeře. Stejné to bylo i proti silnému Jablonci.

„S Doškem jsme měli velké problémy, stoperská dvojice si nedokázala poradit s jeho hrou,“ prohlásil po zápase kouč hostů František Komňacký. Jeho protějšek Miroslav Soukup měl pro svého útočníka také jenom slova chvály. „Klobouk dolů před ním a jeho výkonem, jak byl aktivní a nebezpečný.“ Nejlepší střelec Slovácka si ještě připomněl uplynulou sezonu a pochválil nové angažmá. „Když věříte, že na to máte a nedostanete k fotbalu ani čuchnout, tak vás to decimuje a je vám to líto. Chtěl jsem dokázat, že na to mám. Jsem rád, že se mi ve Slovácku zatím daří.“

Máte sérii šesti zápasů bez prohry a poslední tři utkání jste vyhráli. Na druhé místo ztrácíte tři body. Co na to říkáte?
Každá série jednou končí. Pro nás je důležité, že vítězíme. Máme před sebou Plzeň, to bude zase těžký zápas. Uhráli jsem čtrnáct bodů, to je krásné, ale já vím nejlépe, jak to je. Stačí dva tři nepovedené zápasy a může být všechno naopak. Určitě nejme v žádné euforii, že bychom se chystali na poháry, to vážně nehrozí.

Jablonec patří k favoritům celé ligy…
Já myslím, že jsme odehráli nejlepší utkaní, co jsem tady. Byl to těžký zápas, ve kterém jsme divákům předvedli, že můžeme hrát i proti tak silným soupeřům, jako je Jablonec.
Podle mě zasloužená výhra.

Při nahrávce na vítěznou branku Daníčkovi jste obešel tři protihráče. Kde se ve vás vzala ta technika s míčem?
Sám jsem byl jsem překvapený, kolik jsme měl v šestnáctce místa. Tak nějak jsem si míč posouval dál a dál a nikdo po mně nešel. Obránci byli ode mě dost daleko a celá akce vyplynula ze situace. Vlasta Daníček byl ideálně postavený, byl úplně volný, takový balón se nahrává.

Daníček jednu takovou šanci v zápase zahodil. Blesklo vám hlavou, že mu míč nepřihrajete?
To ne. Viděl jsem, že brankář Špit se přesouvá dopředu, tak jsem mu balón posunul. To se snad nedalo ani nedat.

Neříkal jste si, že jste už s tím kličkováním maličko přehnal?
To člověka ani nenapadne, byla to rychlá akce. Tři kličky a pořád jsem měl volnost, když to uvidím později, tak si možná řeknu, co jsem tam vyváděl. V té rychlosti jsem na nějaké kličky vůbec nemyslel.

Při nahrávce na gól jste kličkoval podobně jako v Lize mistrů Zlatan Ibrahimovič proti Plzni…
To je jiný hráč, jiná liga, jiný vesmír. To se nesrovnává. Podobnost je jedině v tom, že jsem vysoký a mám velký nos. Ještě bych si mohl nechat narůst vlasy a udělat copánek, to bychom byli ještě podobnější.

Překvapilo vás, že jste si vypracovali tolik gólových šancí.
To vyplynulo ze zápasu, i když jsme měli prvních patnáct minut trošku strach. Hráli jsme dobře a proto mě to nepřekvapilo.

Začátek sezony vám bodově nevyšel. V čem vidíte největší rozdíl?
Nedostáváme branky a většinou nějaký gól dáme. Když si vzpomenu na Příbram, tak jsme nehráli vůbec špatně, ale tři dostat je strašně moc, já myslím, že v tom byl zakopaný pes.