Daníček se loučil se slzami v očích: Vyždímal jsem ze svého těla maximum

Slovácko v pohodě přehrálo v baráži Artis Brno a Vlastimil Daníček (34) ukončil kariéru. Na tiskové konferenci po zápase poskytl jeden z nejemotivnějších rozhovorů za poslední roky. Během odpovědí se musel několikrát odmlčet a utřít si slzy. Odchovanec Slovácka byl dojatý, ale za své emoce se rozhodně nestyděl.

„Brečel jsem celou nadstavbu po každém našem gólu. Nechodil jsem ani za kluky slavit, aby to neviděli,“ přiznal muž, který během šestnácti prvoligových sezon vstřelil 39 branek a přidal 13 asistencí.

Při rozlučce mu spoluhráči i protihráči vytvořili špalír a tleskal mu celý stadion.

Bylo v plánu, že budete střídat už v 18. minutě?
Mohlo to vypadat jako nachystané, ale nebylo. Můj stav nebyl takový, abych pokračoval. Myslím, že mi při rozcvičce praskl sval. Už jsem to párkrát zažil. Ale do toho zápasu jsem musel jít, i kdyby mi měla noha upadnout. Můžu děkovat pánubohu, že jsme ještě před střídáním dali na 1:0 a mohl jsem s kluky oslavit gól. Pak jsem si to už jen užíval na střídačce. Chtěl jsem poslední zápas vyhrát, zazpívat si s fanoušky, a to se povedlo. Nesmírně jsem to prožíval.

Ten špalír hráčů byl automatický?
To zorganizovali kluci. Když jsme slavili gól, řekl jsem jim, že půjdu dolů. Tráva (Michal Trávník) to začal nějak organizovat. Za to jim také patří velké díky.

Na tiskovou konferenci jste přišel ještě v dresu. Nechce se vám vysvlékat?
Nevím, mám ho zpocený. Asi by kluci nebyli rádi, kdybych přišel na pivo v tom zpoceném. Vysvleču ho, ale měl jsem na hřišti malou oslavu, jen jsem se vyzul z kopaček, víc jsem nestihl. Dres si nechám jako památku.

Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku