Samý úsměv byl po zápase proti pražské Spartě Eldar Civič. Měl k tomu hned několik důvodů. Prohra Sparty v Uherském Hradišti po více než deseti letech, vyprodaný stadion, první vstřelený gól za Slovácko, v hlediště maminka a sestřenice.
Mladý Bosňan ve službách Slovácka zářil štěstím, v sobotním podvečeru odehrál životní zápas. S trochou nadsázky by se dalo říct, že to byl jeho zápas. „Hráli jsme na brejky, vyšlo to, jsme šťastní," zopakoval několikrát během rozhovoru slušnou češtinou.
Věřil jste, že zápas dotáhnete k vítězství. Kde byl podle vás zlom? Váš druhý gól?
Asi jo. Když jsme dali druhou branku, už jsem věřil, že vyhrajeme. Hráli jsme ze zajištěné obrany a čekali na brejky, taková byla taktika. Mohli jsme dát z brejku i třetí branku.
Chtěl jste střílet? Mohl jste ještě nahrát volným spoluhráčům…
Chtěl jsem střílet hned, tak jsem to měl v plánu. Volné spoluhráče jsem ani neviděl, viděl jsem jenom gólmana a bránu. Napálil jsem to a balon skončil v síti.
Hned, jak jste běžel od půlky, jste myslel na střelu?
Jo, chtěl jsem zakončit.
Věřil jste si proti Spartě? Měl jste hodně vyhraných osobních soubojů…
Věřil jsem si, proti Spartě je motivace daleko větší. Chtěli jsme po těch letech konečně vyhrát, chtěli jsme uspět. Povedlo se to, jsme šťastní.
Celý zápas jste odehrál ve velkém nasazení. Měl jste dost sil?
Proti Spartě je to úplně jiný zápas, měl jsem dost síly.
Byl to váš životní zápas?
Byl. Vstřelil jsem první ligový gól za Slovácko, byl u toho vyprodaný stadion, nádherná atmosféra. Životní zápas.
Už víte, kolik zaplatíte do pokladny za první ligovou trefu?
Jo, hned jak skončil zápas, tak mně to náš pokladník hlásil. Bude to drahé.
Kolik to bude?
Nějakých pět tisíc korun.
Měl jste v hledišti známé?
Na zápas přijela maminka a sestřenice. Vyšlo to dokonale, jsem moc rád, že jsme vyhráli.
|