Brankář Slovácka Filipko a Vánoce strávené v Izraeli

Uherské Hradiště – Když se řekne Izrael, tak si většina lidí představí černě zahalené místní obyvatele a krajinu biblických příběhů. Země velká asi jako Morava zůstane navždy v srdci gólmana 1. FC Slovácko Miroslava Filipka. V tomto sedmimilionovém židovském státě totiž prožil čtyři roky, strávil tam také vánoční svátky.

„Byl to krásný život. Mám na to opravdu nádherné vzpomínky. Byli jsme tam společně s manželkou. Nevím, jak bych to řekl, ale byla to taková příjemná čtyřletá fotbalová dovolená,“ přibližuje šest let staré angažmá opora hradišťského týmu.

I když se během svého izraelského angažmá snažil trávit Vánoce doma v Bratislavě, tak ne vždycky se to podařilo. „Na vánoční svátky jsem se vždycky pokoušel dostat domů. Pokud to bylo jenom trošku možné, tak mně v klubu vyšli vstříc. Oni se snaží naše křesťanské svátky akceptovat. Tam ale přes Vánoce není přerušená soutěž, a jestli si dobře vzpomínám, tak jsme hráli ligu třeba třiadvacátého prosince. Jednou nebo dvakrát jsem tam musel na Vánoce zůstat,“ přiznává rodák z Banské Bystrice.

Stromeček, vánoční ozdoby a všechno, co k tomuto největšímu křesťanskému svátku u nás patří, se dá poměrně snadno sehnat i v Izraeli. „Tím, že tam žije hodně Rusů a lidí z bývalých sovětských republik, tak je možné tam nakoupit různé vánoční ozdoby. I v tom teple, které tam přes zimu panuje, se pak dá navodit ta správná atmosféra. Vánoce, to byla v Izraeli pro nás taková extrémní záležitost. Jsou tam teploty okolo dvaceti stupňů a sníh tam vlastně neexistuje. Když se stane, že napadne, tak zavřou cesty a dálnice, lidé si myslí, že je konec světa,“ směje se Filipko při vzpomínce na zimní Izrael. O židovském státě se mluví a píše většinou jako o místě stalých nepokojů mezi Židy a Araby.

Miroslav Filipko ale říká, že se tam za celý svůj pobyt nesetkal s nějakým násilím nebo větším problémem. „Jsou tam sice politické třenice, ale běžný život jde naprosto normálním směrem, samozřejmě s určitým omezením. Člověk pozná, že to je vojenský stát, jenom když jde třeba do obchodňáku a při vstupu vás kontrolují jako u nás na letišti. Přejedou vás rentgenem a ochranka vás prošacuje, jestli nemáte na těle nějaké výbušniny. To je běžné také v restauracích a kavárnách. Každý takový podnik má svoji ochranku. To je asi jediný rozdíl, který jsem tam poznal,“ srovnává Filipko.

Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku