Dres s jeho číslem 12 je ve fotbalovém Slovácku posvátný. Po Pavlu Němčickém (48) ho už nikdo nikdy neoblékl. Rodák z Kunovic má v historii klubu výsostné místo. Je jediným hráčem, který na přelomu století kopal za Slováckou Slavii Uherské Hradiště, Jiskru Staré Město, 1. FC Synot, který vznikl před 25 lety jejich fúzí, i 1. FC Slovácko, pokračovatele fotbalové tradice souměstí, které od sebe dělí řeka Morava.
„Jsem žijící inventář Slovácka,“ směje se Němčický, který v klubu zůstal i po kariéře a momentálně tam pracuje na pozici asistenta třetiligového béčka.
Vážíte si, že je vaše číslo 12 je vyřazené?
Ať si ho klidně někdo vezme. Když jsem končil, měl jsem nejvíce startů, než mě teď přeskočili Reinberci, Daníčkové, Havlíkové. Říkalo se, že jsem ve Slovácku přežil všechny kluby.
Jak vzpomínáte na vzájemné duely mezi Uherským Hradištěm a Starým Městem?
Byla to derby se vším všudy. Přirovnal bych to k utkání Slovácka se Zlínem. Byly to hodně tvrdé zápasy, pokopali jsme se, občas se praštili. Dnes je VAR a už vám nic neodpustí. Na derby jsem chodíval jako kluk. Zápasy měly atmosféru. Jsem z Kunovic, preferoval jsem Slováckou Slavii Uherské Hradiště, kde jsem hrál od patnácti let v dorostu.
Pro zobrazení celého článku navštivte web zdroje článku
|